Zámecká knihovna

V roce 1826 zakoupil zámek Radešín hospodářský rada, bývalý správce panství Letovice, Franz Schneider (+ 1863), následoval jeho syn Moriz Schneider, krajský hejtman, po něm dcera Marie Schneiderová (+ 1933), provdaná za důstojníka Friedricha Duré (1845- 1914) a posledním majitelem byl jejich syn Dr. Max Duré (1877-1945), asistent na vysoké škole zemědělské ve Vídni, který se zabýval také včelařstvím. Knihovna, která vznikla již v době Schneidrů, byla v roce 1950 odvezena na hrad Pernštejn v počtu přes 3000 svazků. Polovina byla určena k odvozu do sběru, druhá polovina do distribučního střediska. Přesto asi 500 svazků na Pernštejně zbylo. Jak ve své zprávě uvádí Dr. B. Lifka, šlo většinou o "zvetšelé příručky a školské knihy", ale i 23 cenných a zajímavých tisků, a zbytek nákladu knihy vzpomínek Franze Schneidera (1819-1905) vydané jeho neteří Marií Duré (+ 1933) v roce 1911 vlastním nákladem v Radešíně. Součástí knihovny byly také divadelní hry sepisované F. Schneiderem. Ze zajímavých tisků uvedl Dr. Lifka např. E. de Swedenborgovo Traité curieux des charmes de l´amour conjugal, Berlin 1784, první vydání Casanovových pamětí a několik tisků španělských, francouzských a polských. Těchto cca 500 svazků na Pernštejně zůstalo a v roce 2005 shořelo při požáru hradu spolu s rozpracovaným lokálním katalogem této knihovny. V pernštejnské knihovně se zachoval jeden svazek s exlibris s vyobrazením pomníku Krista trpitele, v pozadí zámek Radešín a s textem "Schlossbücherei Radeschin Dr. Max Duré".